קִרְמָא, = h. קֶרֶם, fine cloth, hanging. Targ. Prov. VII, 16 (some ed. קְרָמָא), v. קְרַם.—Pl. קִרְמֵי, קִי׳. M. Kat. 10ᵇ, v. כַּסְכֵּס.—[Erub. 22ᵃ, v. קוּרָמֵי.]