צִבְעָא ², (צְבַע I) finger, toe, fang. Targ. Y. Lev. XI, 13 צ׳ יתירא (v. אֶצְבַּע); Deut. XIV, 11.—Pl. צִבְעָתָא, צִי׳. Targ. Ps. CXLIV, 1 Ms. (ed. אצבעת׳, אצבעות׳). Targ. Prov. VII, 3 Ms. (ed. אצב׳).