עַוְתָא, עַוְו׳ I f. (עֲוֵי, v. עָאֲתָא) 1) crookedness, perverseness, wrong. Targ. Prov. IV, 24 Ms. (ed. Lag. עתא; ed. Wil. עאתא). Ib. X, 29; a. e. —2) pr. n. pl. Avtha (Wrong). Targ. Y. II, Gen. XIV, 15 (h. text חוֹבָה).