מַתְּיָא, pl. n. m. (abbrev. of מַתִּתְיָהוּ) Mattia (Matthew). Shek. V, 1 (Mish. ed. מַתַּתְיָה). Eduy. II, 5 (Ms. M. מתתי׳). Yoma VIII, 6; Ab. IV, 15, a. fr. מ׳ בן חרש.—Y. Orl. I, 60ᵈ top ר׳ מ׳ מן דבתרתה.