חֲצָצָא, (= b. h. חָצָץ, v. חָצָץ, end) gravel, sand. Targ. Prov. XX, 17 (Ms. חֲצִיצָא).—Pl. חֲצָצֵי. Lam. R. introd. (R. Joh. 1) סגיתון בטורי בח׳ וכ׳ you have to walk over rocks and gravel without shoes &c.