גּוֹבֶל, (גבל, v. גְּבוּל) border of the field, balk, ridge. Kil. III, 1 sq. Ms. M. (ed. גבול). Y. ib. 28ᶜ (R. S. to Kil. III, 1, reads: גבול).—Pl. גּוֹבְלִין. Ib.